Navigace Rezervace



Proces přípravy pivní koupele: od chmele a kvasnic až po vanu

Za každou pivní koupelí v lázních Bernard stojí propracovaný výrobní řetězec, který začíná na ječmenném poli a v chmelnici a končí speciálně připravenou pivní směsí ve vaně. Jde přitom o směs, která není surovým pivem , ale výsledkem precizní spolupráce s Pivovarem Bernard : je očištěna od oxidu uhličitého a alkoholu. Ve vaně tak zůstane jen to, co pokožka skutečně potřebuje. Pojďme se podívat, jak celý tento proces probíhá od úplného začátku a proč na každém jeho kroku záleží.

Tři suroviny, které tvoří základ pivní směsi

Pivní směs pro koupel stojí na třech základních surovinách: chmelu, kvasnicích a vodě . Každá z nich přispívá jiným způsobem, a proto stojí za to pochopit roli každé zvlášť, ještě předtím, než se přesuneme k samotnému výrobnímu procesu.

●      Chmel přináší antioxidanty, silice a polyfenoly s protizánětlivým účinkem, které tvoří jádro kosmetického působení celé koupele.

●      Kvasnice jsou bohaté na vitamíny skupiny B, zinek, selen a enzymy , které podporují přirozenou regeneraci kůže.

●      Voda z pramenů s ideálními vlastnostmi ovlivňuje, jak se jednotlivé složky rozpouštějí a jak efektivně se účinné látky uvolňují do výsledné směsi.

Tyto tři suroviny se v různých podobách a koncentracích objevují i v naší pivní kosmetice : šamponech, mýdlech a krémech, které si můžete odnést domů a prodloužit tak regenerační efekt koupele i v každodenní péči o tělo.

Chmel a kvasnice: hlavní nositelé účinku

Chmel a kvasnice jsou suroviny, které nesou hlavní tíhu kosmetického účinku pivní koupele.

Pivo Bernard je vyráběno z nejkvalitnější odrůdy českého chmele. Česká republika patří mezi přední světové producenty chmele a jeho kvalita se přímo odráží v množství a profilu účinných látek v pivní směsi. Chmelové silice a polyfenoly chrání pokožku před volnými radikály, alfakyseliny mají přirozené antibakteriální vlastnosti a vůně chmele má uklidňující účinek na nervový systém, který přispívá k celkové relaxaci během procedury. Právě tato kombinace fyzického a psychického uvolnění je jedním z důvodů, proč hosté po koupeli popisují pocit hlubokého odpočinku, který se liší od běžné koupele doma.

Kvasnice si Pivovar Bernard kultivuje vlastní, což zaručuje konzistentní složení a opakovatelný profil výsledné směsi. Pro pivní lázně jsou klíčové zejména proto, že jsou mimořádně bohatým zdrojem vitamínů skupiny B, konkrétně B1, B2, B3, B5, B6 a B9 , a obsahují také zinek, selen a aminokyseliny podporující obnovu kožních buněk. Enzymy přítomné v kvasnicích navíc pomáhají jemně odstraňovat odumřelé buňky z povrchu kůže, takže koupel přirozeně funguje i jako jemný peeling bez nutnosti mechanického otírání.

Kombinace chmele a kvasnic tedy nepůsobí jen na jednu vrstvu pokožky, ale komplexně, od povrchu až do hlubších vrstev, kam se účinné látky dostávají díky otevřeným pórům a zvýšenému prokrvení.

Příprava vany a správné dávkování

Aby koupel fungovala podle záměru, je zásadní přesné dávkování přísad a správná teplota. Vana se naplní přibližně 400 litry teplé vody a pivní směsi v definovaném poměru a zahřeje na 36 °C .

Tato teplota není náhodná. Hodnota těsně pod normální tělesnou teplotou je ideální proto, že:

●      Rozšiřuje cévy a otevírá póry , čímž usnadňuje průnik účinných látek do kůže.

●      Zlepšuje prokrvení svalů a podkožní tkáně , čímž přispívá k uvolnění svalového napětí.

●      Tělo příliš nezatěžuje a nevede k přehřátí ani při delší koupeli.

Teplotu si hosté mohou v průběhu procedury sami regulovat přidáváním horké nebo studené vody, protože optimální pocit je individuální záležitost. To, co jeden host vnímá jako příjemně teplé, může pro jiného být příliš intenzivní, a možnost regulace proto není jen komfort, ale přímý vliv na výsledný efekt.

Po koupeli následuje odpočinek na vyhřívané posteli, kde tělo přirozeně doznívá a vstřebané látky dál působí. Celková délka základní procedury je přibližně 60 minut , což je dostatek času na to, aby si tělo i mysl skutečně odpočinuly.

Co se děje s pokožkou během koupele a po ní

Jakmile je tělo ponořeno do pivní směsi, dochází k souběhu několika procesů. Teplo otevírá póry a umožňuje vitamínům sku piny B, aminokyselinám a enzymům z kvasnic vstupovat do pokožky, kde podporují její přirozenou regeneraci a hydrataci. Chmelové antioxidanty a polyfenoly neutralizují volné radikály a přispívají k ochraně před předčasným stárnutím. Vůně chmelových silic zároveň působí na nervový systém a prohlubuje celkové uvolnění.

Efekt koupele lze ještě prohloubit doplňkovou masáží , kterou si lze přiobjednat přímo k proceduře. Tělo je po koupeli prohřáté a svaly uvolněné, takže masér pracuje s pokožkou a tkáněmi v ideálním stavu, výsledek je výrazně intenzivnější, než by bylo možné bez předchozí koupele.

Doznívání po koupeli: proč je důležité

Po koupeli je zásadní neosprchovat se dříve než po 12 hodinách. Účinné látky na pokožce zůstávají aktivní i po opuštění vany a jejich působení pokračuje dál. Sprcha by je smyla a celkový efekt procedury výrazně zkrátila. Právě toto doznívání po koupeli je součástí záměru celé procedury, nikoliv jen doporučení navíc.

Mnozí hosté proto volí večerní termíny, kdy po koupeli přirozeně přichází spánek, 12 hodin tak uplyne bez nutnosti cokoliv řešit. Ranní osvěžení po takovém večeru pak bývá jedním z nejčastěji zmiňovaných příjemných překvapení v recenzích.

Pro ty, kteří chtějí účinek prodloužit i do dalších dní, doporučujeme naši pivní kosmetiku , která pracuje na stejném principu jako pivní směs v lázni, jen v koncentrované formě vhodné pro každodenní použití. Celou nabídku najdete v našem e-shopu .

Chcete si tento proces zažít na vlastní kůži? Zarezervujte si termín online , prohlédněte si ceník procedur nebo nás v případě dotazů kontaktujte .



Další články z blogu



Vyberte si z našich služeb aZažijte pivní lázně na vlastní kůži

Rezervace

Historie pivních lázní

Lázně jako takové byly provozovány před 4 tisíci lety v Indii. Blahodárné účinky, které má lázeňství na lidský organismus znali i staří Číňané a Egypťané. Historie výroby piva sahá až do 7. tisíciletí před n.l., kdy pivo, zřejmě omylem, objevili staří Sumerové. Vypěstované obilí špatně uskladnili a tím byl vynalezen princip kvašení.

Spojení piva a lázní je oficiálně známo z dob středověku, kdy bylo z pramenů zjištěno tehdejší vědění o blahodárných účincích koupání se v pivu. Již v této době objevili preventivní účinky pivních lázní a pivních koupelí.

x

Historie výroby piva
a sladu

Historie výroby piva sahá do 7. tisíciletí před naším letopočtem, kdy pivo, tak trochu omylem, objevili staří Sumerové. Právě metoda výroby piva započala ve špatném skladování obilí, které pěstovali. Obilí bylo skladováno v hliněných nádobách, do kterých natekla voda a tím byl objeven princip kvašení.

Průběh výroby se po staletí nezměnil - vše začíná mletím sladu a následným vařením piva. Mladina se posléze ochladí a použijí se vyprodukované kvasnice a následně probíhá hlavní kvašení. Tento pivní polotovar se uloží do pivních tanků, kde pivo leží a zraje. Po ležení a zrání piva následuje křemelinová a mikrobiologická filtrace. Zde už všichni milovníci piva jásají, neboť po těchto procedurách se pivo stáčí a expeduje se.

x